Vystoupení se zaměřuje na dvě důležitá témata současného vzdělávání, kterými jsou výuková komunikace a digitální technologie v učení žáků. Obě mají silný vztah ke kvalitě vzdělávání a k tomu, jakou zkušenost si žáci a studenti ze školy odnášejí.
Téma výukové komunikace je pedagogickým evergreenem, stále znovu se zdůrazňuje význam autentického dialogu a otevřené diskuse. Proč je obojího v českých školách tak málo? Jaký to má vliv na žákovské učení?
Téma digitálních technologií ve vzdělávání je naopak relativně nové. Mnohdy je spojováno zejména s vybavením škol, připraveností učitelů, výukou nebo učebním obsahem v digitální podobě. Škola je ale pouze jedním prostředím, kde se žáci setkávají s technologiemi, prim hraje rodina a vrstevnické skupiny. Digitální technologie silně spoluutváří život a učení adolescentů, kteří proto bývají nazýváni digital teens. Dokáže škola na digitální život žáků a studentů reagovat adekvátním způsobem? Může do jejich učení vnášet v digitální éře novou kvalitu?